ZAMILOVANÝ AMORS 4.díl
30.09.2022
Amorsův průšvih
Honey a Lucky, Amorsové, kteří právě dostali vyhubováno od samotného Amora, se plouží zpátky do Šťístkovy komůrky, odkud před malou chvilkou vyrazili uskutečnit jejich vlastní tajnou misi.
Vracejí se obtěžkáni instrukcemi na jinou. Na Amorovu, která by s trochou štěstí mohla napravit Luckyho dnešní smolnou střeleckou anomálii.
Jsou vystrašení. Čeká je šílené neznámo. Nikdy žádný z nich ještě nebyl stižen tak nelehkým úkolem – dokázat nemožné, zkusit prozatím nevyzkoušené, podniknout doposud nevykonané, a to všechno za pomoci nevídaného zaktivování Amorsí kuráže.
Honey neví, kde najít alespoň špetku úlevy. Hledá proto v odpovědích. Naléhá, aby mu Lucky vyjasnil, co za další průšvih to skrývá, „já si doteď myslel, že tvoje nesnáze jsou akorát ty zašantročené N.A.dvojky.“
Šťístko souhlasí. Není, proč by celou věc dál před kýmkoliv tajil. Hluboké city k Dannymu, ale stále nedovolují, aby ji popsal slovy.
Honey mu proto opět láskyplně pokládá dlaně na hrudník, v místech jeho vystrašeného srdíčka.
Šťístko přivírá oči. Ještě nedávno si nedokázal ani představit, jak někomu jinému prozrazuje, co provedl. Sám zatím odmítá uvěřit, že je to skutečnost, a snad pořád stále doufá jenom ve zlý sen, ze kterého se brzy probudí. Teplo kamarádových rukou ho však nutí, aby si uvědomil, že nespí, a bude se muset s krutou realitou poprat doopravdy.
Honeyho doteky nepřinášejí pouze tyhle pocity, prožitky a pochopení. Díky nim ví, že na to asi nebude sám. Mnohaletý důvěrník, soused z protějšího pokojíčku je mu totiž dost často nablízku.
Víc než kterýkoliv ze zbývajících 998 členů Amorsí armády, která je oddána a podřízena jedinému vojevůdci – Amorovi, nebo-li Erósovi, Cupidovi …
Bohové jsou pořád stejní, jenom nejrůznější civilizace a mytologie jim přisuzují odlišná jména či dokonce podoby a schopnosti, anebo si je půjčují.
Současná populace obyvatel Nebeských Planin jednohlasně sdílí názor, že bohovi lásky nejvíc sluší jméno Amor. Prostě k němu pasuje nejlíp.
Ani celé zástupy všelijakých přezdívek by však nemohly změnit fakt, že z lásky a veškerých vřelých citů čerpá svoji životní energii. Tudíž se musí činit a do posledního naplňovat láskou srdce ta, která jsou k ní předjata. Nápomocno v nelehkém úkolu je mu tisíc andílků Amorsů, jeho zmenšených klonů, stejně jako on schopných pouze čistých a nepředstíraných emocí. Neznají nic jiného než lásku. Jejich srdíčka prahnou pouze po tom, aby i ta cílová naplnili radostí, jakou může prožívat jen milovaný tvor.
Přesně tak si v tenhle okamžik připadá i Lucky. Těší se z hřejivosti Honeyho dlaní. Ujišťují ho, že i kdyby to byly úplně poslední zbytky náklonnosti, která je mu ještě dopřána, dokáže z nich vykřesat zázrak schopný zastavit neštěstí, jenž způsobil.
Na Zemi ublížil poslednímu, kdo by něco takového zasloužil. Dannymu.
Danny Brool je pozemšťan, druh Homo sapiens. Dobře rostlý mladý muž, jenž navzdory vrozené atraktivní vizáži netouží po tělesném čí sexuálním obdivu. Je inteligentní, přemýšlivý a nenapravitelně ztracený romantik, neprahnoucí po ničem jiném, než…
„Upřímně milovat jednoho a být jím věrně milován až za hrob,“ přeříkává si Honey polohlasně, co mu Štístkovo srdce prozrazuje.
Danny moc rád tráví večery na pobřeží oceánu, odkud sleduje západy slunce a sní o upřímné lásce. Ta se mu přesto vyhýbá. Svůdný vzhled láká požitkáře, ale skutečně milující osůbky odrazuje nebo jim minimálně bere odvahu Dannyho oslovit.
Přitom on netouží po ničem jiném, a tělesnou přitažlivost odmítá zneužívat k získávání pouhých fyzických benefitů. Jeden z důvodů, proč se do něho Lucky bláznivě zamiloval. Souzní s Dannyho emocionální opuštěností a průzračností mladíkovy duše.
Karmická zlomyslnost však dokáže být neuvěřitelně nevyzpytatelná. Jak se dnes na vlastní kůži přesvědčil právě i Štístko.
Jeho láskošíp ráže N.A.1m, jako všechny ostatní naimpregnovaný štědrým požehnáním velikého Amora, s pořadovou zásobníkovou pozicí 5275, je v souladu s kosmickou koncepcí přidělen touhám Tobiase Soryxise.
Tobi je číšník a už několik týdnů sbírá odvahu, aby pozval na rande Rondu Malikovskou.
Ronda – kadeřnice ze salonu, který je přes ulici naproti restauraci, v níž pracuje Tobias.
Poblázněný mladík se od Rondiny kamarádky Sandry, jeho pravidelné strávnice, dozvěděl, že obdivovaná dívka dnes bude končit dřív, kvůli návštěvě zubaře, a tudíž půjde z holičství sama, a ne v doprovodu hloučku zvědavých kolegyň, tak jako každý podvečer po zavíračce.
Taktika byla pečlivě naplánovaná, Tobiasův ostych potlačen na minimum, a on tím pádem připraven, aby na Rondu počkal před salonem ve chvíli, kdy bude odcházet k lékaři. Krátké milé pozdravení se sympatickým pozváním na kávu a třeba i víc.
Zcela jednoduchá a primitivní potkávačka, neobsahující jedinou slabinu.
Obdobně jako Luckyho instrukce – v okamžiku, kdy Tobias osloví Rondu, zacílit na její srdce, vystřelit náboj a přesným zásahem ji uvést do stavu, v němž už nikdy nebude prahnout po nikom jiném než po Tobiasovi.
Ano! Přesně tak. Jako už nespočitatelně mnohokrát před tím, kdy svůj úkol splnil na výbornou. Neminul, a citově tak spojil ty, kteří jsou k sobě astrálně předurčeni.
„Nebraň se! A prozraď mi, v čem je tenhle příběh jiný!“ nevrle brblá Honey, který se nemůže v rozbouřených impulsech Šťístkova srdce zorientovat.
Když v tom se mu to rázem daří, a zčista jasna se před ním vykresluje třírozměrná scéna v nejlepším rozlišení:
Ulice s průměrným provozem aut i chodců. Z restaurace zhruba uprostřed ní vychází Tobias. Za několik minut poté se otevírají dveře Rondina salonu a v nich se objevuje ona. Současně, kdy je Tobi téměř tam.
Lucky se vznáší v odpovídající vzdálenosti naproti, přesně tak, aby trefil Rondu do srdce.
Všechno jde podle plánu. Předpověď neselhala, proto i povětrnostní podmínky nemůžou zhatit počátek jejich velké životní láskyplné společné cesty.
Zničehonic se ale zpoza rohu vynořuje Danny. Míří do salonu. Neví, že jeho oblíbená vlasová stylistka dnes končí dřív.
Amors Šťístko je v pohotovostním režimu. Střelecký postoj zaujal už dávno. Tětiva napnutá naplno. Ten správný láskošíp se třpytí ve světle mocně zářícího slunce, nedočkavě odhodlaný vyletět ke svému cíli. Připravený lučištník se však nedokáže ubránit letmému pohledu na přicházejícího Dannyho, jehož krása a spanilost jsou uhrančivé a tak moc přitažlivé…
Tam dole, před holičstvím je všechno nachystané. Ronda a Tobi si stydlivě povídají.
Šťístko má obvyklou neotřesitelnou náladu, zpestřenou o nečekanou podívanou na blížícího se Dannyho.
Jenže Ronda se neplánovaně vydává směrem k němu. Stíhá udělat jeden jediný krůče… A spolu s ním láskošíp opouští sevření Luckyho prstů, výkonný luk mu dává potřebnou energii, a on se rychlostí světla nenávratně řítí vstříc jejímu srdci.
Přesně v ten moment, jenž byl už dávno nastaven. Osudový harmonogram je neúprosný.
Šťístkova krátkodobá nepozornost ještě víc. Už je pozdě. Milostný náboj si to sviští nadpřirozeným tempem přímo k Rondě.
Šťístko ani nedutá. Může jenom bezmocně sledovat, jak špička jeho střely elegantně sklouzává po oblém kovovém opláštění sloupu, se kterým se dívka na chviličku dostává do zákrytu … Odráží se od něj, mění původní trajektorii a veškerou magickou silou se zapichuje Dannymu do hrudníku.
Ano! Ten šíp napuštěný esencí Tobiasovy oddanosti a nehynoucího milostného vzplanutí, který k němu s nemenší vášní doživotně připoutá trefené srdce.
„A sakra!“ vykřikuje Honey a hystericky ucukává ze Šťístkova hrudníku. „To… To není… To snad není ani možné?!“
„Jak jsi sám viděl, tak je,“ zdrceně oponuje Lucky. Už chápe, že Amorův požadavek bude velice obtížné splnit. Všichni totiž vědí, že božské úkony jsou silné, dost často nepřekonatelné, ale hlavně bez výjimky nesmlouvavé. Koho postihnou, jim neunikne.
Zejména v případě nábojů Amorse č.777. Šťístko totiž patří mezi Amorovu zvláštní elitní třicetičlennou jednotku, která na své terče posílá výhradně střely s opětovanou pravou celoživotní láskou.
Šípy podléhající jedinému pravidlu Klíče Nebeských Planin, (viz. ČÁST DEVÁTÁ, HLAVA IV, Díl 7, § 21, odstavec 14, písmeno a):
Jakmile dojde k úspěšnému zasažení cílového subjektu, bezvýhradně a se vším všudy pak ten až do smrti miluje původce, jehož esencí byla příslušná munice nadefinována, komu byl osudem předurčen. Už na věky je přiřazen k jedinci, který celým nitrem vášnivě upíná svoji lásku k předem nakonfigurované lovecké trofeji Amorova šípu, kterýžto je pouhým nástrojem ku zpečetění předmětného svazku. Vzájemná a věrná náklonnost, city a láska se poté stávají neodlučitelnou součástí jejich předdefinovaných milostných existencí, v harmonickém souladu s pozitivním astrálně karmickým konceptem.
Konec výňatku z Theopekova definujícího překladu.
Zákon platný bez pardonu, a to zřejmě i v případě omylu, do této chvíle varianty postrádající precedent.
Oba Amorsové již znají nástin Amorova řešení. Jeho provedení je však podmíněno nemalou obětí. Přesto právě jenom ta je nenahraditelným nápravným elementem vůči jakémukoliv Amorsovu přešlapu.
Jestli nebude projevena nevšední iniciativa, Tobi prožije genderové peklo a Šťístka čeká nekonečné zatracení v tom skutečném, v podsvětí.
pokračování:
