Spokojení andělé

23.05.2023

Rozlétli se po kraji,
až vřelá srdce zaplesala,
špatností přec neznají,
se bezelstnost i právem stala.

Žili, vládli, pomáhali,
zlým dávali záseky,
až u toho vypadali,
že jsou tady navěky.

Jak už ale vždycky bývá,
člověk dobru nevěří,
v sobě často chybu mívá,
na ni sám pak láteří.

Odvěků tak tomu jest,
lid zákeřný je dav,
vážíce si rodných hvězd,
andělé mizí bez obav.

Krkem jim už lezl dosti
zástup nářků nekonečný,
zvítězili nad hrdostí
jejich výsměch je srdečný.

Posílají nám ho shůry
jako cennou odplatu.
Zasloužíme noční můry,
anebo spíš lopatu.